.jpg)
.jpg)
1875
Myšlenka na zřízení moderních ústředních jatek pro Prahu se objevila kolem roku 1875, ale až po čtrnácti letech byl vydán zákon, který ji umožnil realizovat. Areál byl navržen s důrazem na čistotu a efektivní organizaci, a to na pozemku 450 × 250 metrů mimo městskou zástavbu, poblíž řeky a železnice. Výstavba začala v březnu 1893 podle projektu Jateční kanceláře pod vedením městského inženýra Josefa Srdínka.
.jpg)
.jpg)
1895
Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo dne 1. července 1895. Soukromé porážky byly na území města zrušeny a maso dovážené z venkova muselo na nových jatkách projít veterinární kontrolou. Období největšího rozkvětu ústředních jatek v Praze-Holešovicích spadá do třicátých let 20. století, kdy se uvažovalo o jejich rozšíření a přesunu do Malešic. K tomu však z důvodu vypuknutí druhé světové války nedošlo.


1983
Svému účelu holešovický areál sloužil až do roku 1983, kdy byly uvedeny do provozu nové masokombináty v Písnici a Čakovicích. Po ukončení provozu jatek byla v původních objektech zřízena tržnice. Po roce 1989 a uvolnění trhu se začala rozvíjet ještě intenzivněji. V devadesátých letech se zde objevili první větší soukromí obchodníci a areál se stal jedním z hlavních tržních center Prahy, kde bylo možné zakoupit široké spektrum zboží – od oblečení, živých zvířat a elektroniky po potraviny ze zahraničí.
.jpg)
.jpg)
1993
Většina hal Pražské tržnice se dodnes zachovala ve své celistvosti a s mnoha pozoruhodnými technickými detaily. Proto byl celý areál, jeden z nejzachovalejších svého druhu v Evropě, prohlášen roku 1993 za kulturní památku, což ho mimo jiné ochránilo před demolicí a umožnilo zachování jeho historického industriálního charakteru.
.jpg)
.jpg)
1995
V roce 1995 byl areál na padesát let pronajat soukromé akciové společnosti Delta Climatizer (později Delta Center). Z proslulého místa s pestrou nabídkou se postupem času stal problematický prostor se strukturou nelegálních stánků a narůstající kriminalitou v okolí. V roce 2000 byla dršťkárna a střevárna podle architekta Jaromíra Pizingera přestavěna na muzikálové divadlo a etážová chladírna byla adaptována na kanceláře.


2012
Do roku 2012 tržnici provozovala společnost Delta Center. Město jí však nájemní smlouvu kvůli dvousetmilionovému dluhu na nájemném v roce 2012 vypovědělo. Firma ovšem dluh popírala a nerespektovala výpověď, a tak začal několikaletý soudní proces o budoucnosti celého místa.


2019
Město Praha získalo kontrolu nad celým areálem po vyhraném soudním sporu s předchozím nájemcem v roce 2019. Prvním krokem bylo odstranění nelegálních stánků a struktur, které byly postaveny bez povolení. Některé části tržnice, zejména provizorní přístavby a nevyhovující objekty, čekala demolice. Město také začalo hledat nové nájemce, kteří by do tržnice přivedli modernější koncepty obchodu a gastronomie.
.jpg)
.jpg)
2022
V roce 2022 převzala Holešovickou tržnici do správy městská společnost Výstaviště Praha, a. s., a začala její postupná proměna. Areál získal novou vizuální identitu a začaly první rekonstrukce hal. Významným milníkem se stalo vítězství studia Perspektiv v mezinárodní architektonické soutěži na úpravu meziprostor – návrh řeší podobu všech veřejných prostranství, vstupů, zeleně i hospodaření s dešťovou vodou. První fáze projektu má být dokončena v roce 2027.


2023
V roce 2023 byla schválena strategická koncepce rozvoje Holešovické tržnice do roku 2038, která určuje směřování celého areálu a stanovuje jeho budoucí využití. Tržnice se má stát živým multifunkčním prostorem s převahou komerčních aktivit doplněných o kulturu, kreativitu a veřejně prospěšné funkce. Součástí koncepce je také harmonogram a ekonomický rámec s předpokládanými investicemi až 5 miliard korun. Potenciál ročních příjmů z nájemného se po revitalizaci odhaduje na více než 200 milionů korun. V roce 2023 se zároveň pokračovalo v rekonstrukcích hal i projektování dalších částí areálu.
2025
Tržnice velkolepě slaví 130 let od svého otevření. Nově zrekonstruovaná budova Burzy se otevře návštěvníkům v podobě restaurace a dále areál oživí tři nové gastronomické podniky – cukrárna, slovenská restaurace a řeznictví. Korza pravidelně plní gastronomické akce, festivaly i koncerty. Populární Halu 22 navštíví měsíčně desítky tisíc lidí, kteří si ke svým oblíbeným prodejcům chodí pro čerstvou úrodu a produkci.